21. říjen – Svatá Voršila dveře zimy otvírá.

Caravagio, Utrpení svaté Voršily, 1610. Olej na plátně, 154 x 178

Svatá Voršila (v jiných jazycích Uršula) je křesťanská světice, která žila pravděpodobně ve 4. století.

Údaje o jejím životě se dozvídáme jen z legend. Podle nejčastější verze byla dcerou křesťanského krále v Británii (podle jiné dcerou bretaňského vévody). Aby se vyhnula nechtěnému sňatku (některé legendy zmiňují šlechtice známého svou divokostí, jiné pohanského prince) nebo jej alespoň oddálila, vypravila se spolu s družkami na pouť do Říma. Družek či služebnic mělo být deset či jedenáct, při šíření legendy se údaj o jejich počtu změnil na jedenáct tisíc.

K cestě použily loď, kterou se plavily po Severním moři a dále proti proudu Rýna. Cestou vyprávěla Voršila svým družkám o křesťanské víře a ty pak přijaly křesťanství a nechaly se v Římě pokřtít. Při zpáteční cestě byla Voršila s celou svou družinou u Kolína nad Rýnem přepadena Huny. Ti všechny Voršiliny družky pobili, zatímco samotná Voršila se pro svou krásu zalíbila hunskému králi. Protože ho však odmítla, proklál ji šípem. Legendy kladou tuto událost do období kolem roku 383 nebo kolem roku 451.

Skutečné existenci světice nasvědčuje nápis ze 4. století nebo počátku 5. století na kameni, který byl objeven v roce 1106 při přestavbě kolínských hradeb. Podle něho senátor Clematius nechal přestavět kostel vybudovaný na místě mučednictví skupiny panen. Voršila zde má alabatrovou sochu, ležící na černém náhrobku.

Zatím nikdo žádný komentář nepřidal.

Napište komentář